Tel+420 569 777 777

CHCEME STAVĚT NA PLATFORMĚ PCS7, DO TÝMU HLEDÁM ČLOVĚKA, KTERÝ SE V NÍ NAŠEL

Karel Tonar pracuje v našem týmu od roku 2012. Vede 3 realizační oddělení zaměřující se na procesní automatizaci. Jeho tým realizuje ty největší z projektů v oblasti procesního řízení, zkušenosti má ale také s rozjížděním nových byznysů jako je například hydroenergetika, pro kterou nyní hledá dalšího odborníka, který by s ním rozvíjel kompetence v oblasti programování PCS7 napříč procesními projekty. Proč hledá specialistu na platformu PCS7? Kdo vlastně je Karel Tonar, jaká je jeho cesta B:TECHem a co nabízí svým budoucím kolegům? Přečtěte si více v rozhovoru s ním.

Karle, do týmu procesní automatizace hledáš nyní specialistu PCS7. Řekni nám o tom více. 

Spustili jsme hledání specialisty na platformu PCS7, který by se měl zaměřovat na oblast hydroenergetiky ale nejenom na ni. V rámci procesních technologií pracujeme s více platformami, ale nyní hledáme někoho, kdo se bude chtít dlouhodobě vzdělávat a rozvíjet na platformě PCS7. Uvítáme samozřejmě zkušeného odborníka, ale klidně to může být i juniornější programátor, dejme tomu se 3 lety praxe, který bude ale chtít být zaměřený na tuto platformu.  V oblasti energetiky a velkých procesních aplikacích chceme na této platformě stavět. Realizace projektů pod křídly zkušených odborníků je součástí plánu. Jsme také certifikovaným partnerem Siemens pro tuto oblast.

Jaká je vlastně tvoje byznysová vize, jak třeba reflektuješ stávající trendy na trhu? Na jaké projekty by se takový kolega mohl těšit?

Platforma PCS7 se osvědčila na trhu v různých oblastech procesního řízení jako je energetika, chemie, hydroenergetika. To, jak je produktová politika výrobce nastavena, se potkává s naším cílením  na větší procesní projekty. Chtěli bychom v oblasti PCS7 vybudovat napříč společností opravdu silné know-how, abychom mohli naši zákazníkům pro tyto velké projekty nabídnout něco navíc. Jsem připraven do toho investovat na systémové úrovni. Ze stejného důvodu jsme se zaměřili i na funkční bezpečnost, které se u nás ujal Petr Matoušek. Musel se proškolit a certifikovat až v Americe a nasbírat řadu zkušeností. Podobně bych si to představoval i pro tuto oblast. Školení a příležitostí v rámci našich projektů je naštěstí dost pro rychlý postup. Hledám člověka, který bude zapálený a dokáže to nadšení přenést na tým. Protože tahle práce prostě musí bavit.

V jakých lokalitách takové projekty realizujeme?

Projekty nyní máme v Gruzii, Uzbekistánu, Turkmenistánu nebo Iráku. Cílíme víceméně na střed a  východ Evropy a Asii. Spolupracujeme s osvědčenými technologickými společnostmi. Společně pak tyto služby exportujeme zejména na trh chemického průmyslu, energetiky a úpravy vody. Počítáme ale i s péčí o zákazníky na českém trhu.

V Gruzii nyní realizujeme projekt řízení vodní elektrárny. Nedávno tam proběhla obchodně realizační mise, kolegové si přivezli řadu zážitků. Můžeš nám pro zajímavost říct pár podrobností k tomuto projektu?

Jde o rekonstrukci stávající elektrárny, která má 2 turbíny. Aktuálně rekonstruujeme jednu z částí o výkonu zhruba 55MW. V oblasti vodních elektráren je to zatím naše největší turbína. A je to také projekt postavený na platformě PCS7. Zakázku jsme získali díky dobré referenci v Gruzii na jiném projektu. Kolegové tam odvedli výbornou práci a tak se navzdory dálce a specifikům obchodování v době kovidové podařilo získat takto zajímavý projekt. Nyní už běží realizace a stavba vypadá výborně. Zajímavostí je například to, že technologické zařízení celé elektrárny je schované uvnitř skály. Dostanete se k němu zhruba 600 m dlouhým tunelem do nitra hory.

Jaké jsou další procesní projekty, které aktuálně na platformě PCS7 realizujeme?

Tak například dodávka měření a regulace včetně SW právě na PCS7 pro rakouskou společnost. Jde o řízení hořáků pro kotle. Cílovou lokalitou je Indonésie. Zajímavostí je, že pro tento projekt dodáváme i část safety včetně funkční bezpečnosti. O tuto službu je čím dál větší zájem, jsem rád, že jsme do získání certifikace a know-how investovali. Spolupráce s předním odborníkem na tuto oblast Petrem Matouškem, je také něco, na co se případný nový kolega může těšit.

Součástí analýz funkční bezpečnosti je také analýza kybernetické bezpečnosti, která z těch oblastí je aktuálně z pohledu průmyslových provozů nejaktuálnější?

Tak jak se zpřísňují legislativní a normolegislativní požadavky na jednotlivé provozy, tak se zpřísňují samozřejmě i požadavky na bezpečnost funkční dle normy IEC 61511 a IEC 61508, kde se řeší i kybernetická bezpečnost. Na západě je to již standard, který se postupně přesouvá i do středu a na východ Evropy.

Bezpečnost těchto provozů souvisí s dalším velmi aktuálním tématem a to jsou jejich environmentální politiky a dopady na životní prostředí.

Toto je aktuální téma hlavně pro budoucnost. Na úrovni průmyslových provozů se to k nám, jak jsem již zmiňoval, teprve postupně dostává. Řada provozů je zastaralých, do některých se neinvestovalo třeba i 20 let, čeká nás vlna jejich modernizací. Chceme pomoci s jejich řízením na moderní platformě a to včetně zohlednění potřeb z hlediska funkční bezpečnosti.

ING. KAREL TONAR, BYZNYS LÍDR 

Karel Tonar je rodák z Havlíčkové Borové. Vystudoval pardubickou průmyslovku a následně VUT v Brně obory Slaboproudá elektrotechnika a mikroelektronika. Do B:TECH nastoupil jako absolvent na pozici technika přípravy zakázek, později působil v roli projektového manažera. Od roku 2017 působí jako byznys lídr pro 3 realizační oddělení, která se zaměřují na procesní automatizaci zejména v energetice, Oil&Gas, teplárenství, úpravě vody a potravinářství. Ve volném čase se věnuje sportu a stavbě rodinného domu. 

Karle, přibliž ještě případným zájemcům o spolupráci také sám sebe. Jaké byly tvoje začátky u nás?

Cesta rovnou ze školy na pozici technika přípravy zakázek. To bylo v roce 2012. Docela rychle zhruba po roce a půl jsem se posunul do pozice projektového manažera. Rok 2012, ve kterém jsem nastupoval, byl rok, kdy se začalo formovat nové uspořádání B:TECHu. V Pondělí jsem nastoupil a v úterý už jsem vyrážel s kolegou na Slovensko přebírat dvě zakázky v oblasti bioplynových stanic.  No a teď vedu poslední 4 roky oddělení procesní automatizace.

Tak to bylo, jak se říká, long story short. Když se ohlédneš zpátky, které projekty tě nejvíce ovlivnily, která setkání tě nasměrovala do této role?

Projekty, na které nejvíc vzpomínám, byly určitě ty první bioplynky, byl to takový křest ohněm. Spolupracoval jsem na nich s Vojtou Včelou, naším současným technickým ředitelem, který měl tehdy na starosti software. Spolupráce s ním mě dost posunula. Vojta už měl v té době zkušenosti a hodně mi pomohl. To je na B:TECHu dobré, že ať přijdeš za kýmkoliv, ať máš jakýkoliv problém, je tady spousta lidí, kteří dokáží pomoci. No a potom obrovským milníkem na mé cestě v B:TECHu byl exportní projekt v Mexiku. Bezkonkurenčně. Tenhle projekt mi prostě otevřel oči.

Tento projekt byl naším prvním ryze exportním projektem. Pro jeho realizaci jsme v Mexiku zakládali pobočku a ty jsi při tom sehrál klíčovou roli. Jestli si to dobře vybavuji, na stavbě tě překřtili na „Mr. BTECH“. Jak ses vyrovnával s tak velkou zodpovědností?

Byla to pro mě obrovská výzva a taky příležitost. Měli jsme naštěstí zkušenost s technologicky podobnou zakázkou tady v Polsku, takže jsme nešli úplně do neznáma. Nová byla hlavně zkušenost s exportem jako takovým a pak taky s lokalitou Mexika. Podařilo se postavit výborný tým. S partou z Mexika se dodnes scházíme. Zažili jsme tam společně i spoustu mimopracovních aktivit. Celý tým tam táhl za jeden provaz, ať už jsem byl na místě nebo nebyl.

Elektrikáři jsou většinou až poslední v řadě, ale díky tomu, že celou stavbu jsme rozjeli dobře už od začátku, tak jsme brzy získali důvěru a dostali se do pozice, kdy jsme stavbu v podstatě sunuli před sebou. Naše komunikace byla vždycky otevřená a transparentní a díky tomu jsme dostali prostor i na kontrolních dnech a měli možnost významně ovlivňovat chod věcí.

Tento projekt byl i interně hodně sledovaný, je to už asi sedm let a stále firmou rezonuje. Co dalšího bys zmínil. Dnes vedeš už  3 realizační oddělení, poměrně velký tým. Jak ti tato role sedí?

Tým už je poměrně velký a rozprostřený do 3 oddělení a řady projektů. Trochu mi začíná chybět bližší kontakt se specialisty, projektanty a programátory. To je jedna z věcí, na které teď pracuji, abych udržel a prohloubil osobní kontakt s nimi. Dříve jsem projekty sám vedl a tam to bylo přirozené. Dnes se věnuji hodně obchodu a taky personalistice. Čekal jsem, že se budu věnovat více byznysu, ale doba je složitá a lidi v týmu potřebují hodně i psychologickou a lidskou podporu.

Co vlastně od svých lidí očekáváš. Jaké lidi hledáš do svého týmu?

Očekávám samostatnost, zodpovědnost a týmovost. Potřebuji mít ve svém týmu lidi, kterým můžu věřit. Mě to trvá většinou déle, než si někdo získá moji důvěru, ale když už ji kolegové mají, dávám ji zase velký prostor. Nechci se zabývat prkotinami, které se dají vyřešit selským rozumem.  Důvěra je pro mě zásadní. Hodně si zakládám na tom, že když někomu něco slíbím, tak to zkrátka potřebuji splnit. Myslím si taky, že se v práci potřebujeme občas i pohádat. Ale ta hádka musí být konstruktivní a musí nás posunout dál. Odlišné názory i pohled na věc jsou prostě užitečné a hlavně je dobré si je vyříkat hned.  Nemá cenu nechat věci bublat někde pod pokličkou. Rád každého vyslechnu a pomohu, když je to v mých silách. Na oplátku očekávám zodpovědnost, samostatnost, otevřenost a férovost.

Pojďme se ještě podívat na ten tým. Procesní automatizace patří k největším týmům v naší firmě. Je to také jeden z týmů, kde je nejmenší fluktuace. Disponuje silnou projekcí i softwarovým týmem v čele s Pavlem Vraspírem. To je taková naše ikona v oblasti vývoje softwaru a legendární je i mezi zákazníky. Čeho si u stávajících kolegů ceníš, s čím mohou noví kolegové počítat?

Tým je různorodý, každý z kolegů je svůj, každý má trochu jiné potřeby a styl práce. Ale to je asi dobře. Soustředí se hlavně na projekty. Lidé v mém týmy jsou poctiví a pracovití. Když dojde na lámání chleba, tak dokážou neuvěřitelně zabrat. Na stavbách odvedou svou práci tak, aby se pod ni mohli hrdě podepsat. Navzájem se nenechají na holičkách. Toho si strašně cením. S každým je možná diskuze, společně hledáme řešení.

NAŠLI JSTE SE V PCS7 A CHTĚLI BYSTE SPOLEČNĚ S NÁMI REALIZOVAT PROJEKTY V OBLASTI PROCESNÍ AUTOMATIZACE A ROZVÍJET TUTO OBLAST V NAŠÍ SPOLEČNOSTI? OZVĚTE SE NÁM!

Simona Nováková, specialista náboru, simona.novakova@btech.cz+420 724 514 619

Používáním našeho webu souhlasíte s využíváním cookies